|
|
Obsah rutinu ve vybraných odrůdách bezu černého
Píšťková, Magdalena ; Hrstka, Miroslav (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Náplní diplomové práce bylo stanovení obsahu rutinu ve větvičkách a listech devatenácti odrůd bezu černého (Sambucus nigra L.) kapalinovou chromatografií. Dále bylo provedeno měření rutinu v jeho významných zdrojích, routě a pohance. Naměřené hodnoty byly porovnány s významnými zdroji rutinu. Teoretická část popisuje bez černý, jeho obecné znaky, chemické složení, využití v lékařství. Další část je zaměřena na významné látky obsažené v bezu černém; flavonoidy. Jsou zde popsány extrakční techniky a vysokoúčinná kapalinová chromatografie. V praktické části byla pro získání látek z rostlinné matrice použita metoda extrakce stlačenou kapalnou horkou vodou (PHWE), která probíhala ve 3 cyklech po 5 minutách. Byla použita teplota 80°C, tlak 150 barů. Následovalo přečištění přes SPE kolonky a HPLC analýza s detekcí diodovým polem při vlnové délce 360 nm. Byla použita kolona SUPELCOSILTM LC-8DB, mobilní fáze MeOH:H2O:HCOOH v poměru 36:61,5:2,5 s průtokem 1 ml/min. Nejvíce rutinu bylo obsaženo v listech odrůdy Pregarten, 26,34 ± 0,50 mg/g. V listech bylo nejnižší množství rutinu stanoveno u odrůdy Körsör, a to 3,74 ± 0,13 mg/g. U větviček bylo nejvyšší množství rutinu stanoveno u odrůdy Samyl, kde bylo naměřeno 4,87 ± 0,01 mg/g rutinu, nejnižší množství bylo stanoveno u odrůdy Heidegg 13 s 0,56 ± 0,01 mg/g. Mez detekce pro rutin byla stanovena na 6,3 . 10-5 mg/ml a mez stanovitelnosti na 2,1 . 10-4 mg/ml.
|
|
|
Srovnání obsahu anthokyanových barviv ve vybraných odrůdách bezu černého a vinných hroznů
Becková, Eliška ; Vítová, Eva (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Náplní této diplomové práce je srovnání obsahu anthokyanových barviv v různých odrůdách šlechtěného bezu černého (Sambucus nigra L.). Dále byl studován vztah mezi obsahem anthokyanových barviv ve vybraných vzorcích modrých odrůd hroznů (Vitis vinifera L.) a poloze trati, kde byly hrozny vypěstovány. Teoretická část práce charakterizuje plody černého bezu a vinné hrozny po stránce botanické, chemické a po stránce jejich využití v potravinářském průmyslu. Dominantní částí této kapitoly je popis anthokyanových barviv a možnosti jejich stanovení v černém bezu a vinných hroznech. Důraz je při tom kladen na metody pH-diferenciální a vysokoúčinnou kapalinovou chromatografii. Experimenty jsou rozděleny na dvě části. Cílem první experimentální části je porovnání celkového obsahu anthokyanů v patnácti odrůdách černého bezu. Z provedených analýz vyplývá, že z hlediska obsahu anthokyanů jsou pro pěstování černého bezu na území České republiky nejvhodnější odrůdy Mammut, Samyl, Reise aus Vossloch a Haschberg. Druhá experimentální část uvádí přehled celkového obsahu anthokyanů v devíti modrých odrůdách vinné révy pěstovaných v mikulovské oblasti. Aplikovanými metodami stanovení byly stejně jako v první části HPLC a pH-diferenciální. Nejvyšší obsah barviv byl nalezen v odrůdách Alibernet a Neronet. Současná studie zaměřující se na vhodnost polohy viniční tratě poukázala na jižní až jihovýchodní orientaci výsadby. Závěrem experimentální části bylo provedeno srovnání obou metod stanovení. Metoda vysokoúčinné kapalinové chromatografie poskytovala velmi přesné výsledky oproti méně náročné pH-diferenciální metodě stanovení. Tuto lze doporučit pouze pro orientační stanovení obsahu anthokyanů v reálných vzorcích.
|
|
|
Stanovení vybraných chemických parametrů plodů šlechtěných odrůd bezu černého
Hamalová, Veronika ; Vránová, Dana (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá stanovením vybraných chemických parametrů plodů planého bezu (Sambucus nigra L.) a 17 jeho vyšlechtěných odrůd poskytnutých Výzkumným a šlechtitelským ústavem ovocnářským v Holovousích. V teoretické části je zpracována literární rešerše zabývající se charakteristikou černého bezu, obsahem biologicky aktivních látek a využitím jeho částí nejen v potravinářství. Větší pozornost je věnována účinkům sacharidů a anthokyanů a metodám jejich stanovení, s ohledem na stanovení pomocí metody HPLC. V experimentální části byly popsány jednotlivé metody stanovení u vybraných chemických parametrů. Ve všech odrůdách byl stanoven obsah celkové sušiny, polyfenolických sloučenin, monomerního anthokyanového pigmentu a antioxidační aktivita. U vybraných odrůd byla dále stanovena refraktometrická sušina, obsah organických kyselin a sacharidů různými metodami. Na základě naměřených hodnot byly vzájemně porovnány jednotlivé metody i odrůdy.
|
|
|
"Možnosti využití léčivých rostlin v oblasti ""Na Réně"" na LHC Městské lesy Ivančice"
Badinová, Veronika
Práce se zabývá možnostmi využití léčivých rostlin v oblasti "Na Réně" na LHC Městské lesy Ivančice. Na řešeném území bylo provedeno mapování výskytu léčivých rostlin a pro vybrané druhy byla stanovena potenciální zásoba na zkusných plochách. Při mapování byl zaznamenán výskyt celkově 25 druhů léčivých rostlin. Potenciální zásoba byla stanovena pro kopřivu dvoudomou (Urtica dioica L.) a bez černý (Sambucus nigra L.). U kopřivy dvoudomé byla potenciální zásoba na metr čtvereční u suché nati 75,750 g a u suchých listů 41,083 g. Bez černý měl potenciální zásobu suchých květů na metr čtvereční 2,249 g.
|
|
|
Stanovení vybraných chemických parametrů plodů šlechtěných odrůd bezu černého
Hamalová, Veronika ; Vránová, Dana (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá stanovením vybraných chemických parametrů plodů planého bezu (Sambucus nigra L.) a 17 jeho vyšlechtěných odrůd poskytnutých Výzkumným a šlechtitelským ústavem ovocnářským v Holovousích. V teoretické části je zpracována literární rešerše zabývající se charakteristikou černého bezu, obsahem biologicky aktivních látek a využitím jeho částí nejen v potravinářství. Větší pozornost je věnována účinkům sacharidů a anthokyanů a metodám jejich stanovení, s ohledem na stanovení pomocí metody HPLC. V experimentální části byly popsány jednotlivé metody stanovení u vybraných chemických parametrů. Ve všech odrůdách byl stanoven obsah celkové sušiny, polyfenolických sloučenin, monomerního anthokyanového pigmentu a antioxidační aktivita. U vybraných odrůd byla dále stanovena refraktometrická sušina, obsah organických kyselin a sacharidů různými metodami. Na základě naměřených hodnot byly vzájemně porovnány jednotlivé metody i odrůdy.
|
|
|
Srovnání obsahu anthokyanových barviv ve vybraných odrůdách bezu černého a vinných hroznů
Becková, Eliška ; Vítová, Eva (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Náplní této diplomové práce je srovnání obsahu anthokyanových barviv v různých odrůdách šlechtěného bezu černého (Sambucus nigra L.). Dále byl studován vztah mezi obsahem anthokyanových barviv ve vybraných vzorcích modrých odrůd hroznů (Vitis vinifera L.) a poloze trati, kde byly hrozny vypěstovány. Teoretická část práce charakterizuje plody černého bezu a vinné hrozny po stránce botanické, chemické a po stránce jejich využití v potravinářském průmyslu. Dominantní částí této kapitoly je popis anthokyanových barviv a možnosti jejich stanovení v černém bezu a vinných hroznech. Důraz je při tom kladen na metody pH-diferenciální a vysokoúčinnou kapalinovou chromatografii. Experimenty jsou rozděleny na dvě části. Cílem první experimentální části je porovnání celkového obsahu anthokyanů v patnácti odrůdách černého bezu. Z provedených analýz vyplývá, že z hlediska obsahu anthokyanů jsou pro pěstování černého bezu na území České republiky nejvhodnější odrůdy Mammut, Samyl, Reise aus Vossloch a Haschberg. Druhá experimentální část uvádí přehled celkového obsahu anthokyanů v devíti modrých odrůdách vinné révy pěstovaných v mikulovské oblasti. Aplikovanými metodami stanovení byly stejně jako v první části HPLC a pH-diferenciální. Nejvyšší obsah barviv byl nalezen v odrůdách Alibernet a Neronet. Současná studie zaměřující se na vhodnost polohy viniční tratě poukázala na jižní až jihovýchodní orientaci výsadby. Závěrem experimentální části bylo provedeno srovnání obou metod stanovení. Metoda vysokoúčinné kapalinové chromatografie poskytovala velmi přesné výsledky oproti méně náročné pH-diferenciální metodě stanovení. Tuto lze doporučit pouze pro orientační stanovení obsahu anthokyanů v reálných vzorcích.
|
|
|
Obsah rutinu ve vybraných odrůdách bezu černého
Píšťková, Magdalena ; Hrstka, Miroslav (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Náplní diplomové práce bylo stanovení obsahu rutinu ve větvičkách a listech devatenácti odrůd bezu černého (Sambucus nigra L.) kapalinovou chromatografií. Dále bylo provedeno měření rutinu v jeho významných zdrojích, routě a pohance. Naměřené hodnoty byly porovnány s významnými zdroji rutinu. Teoretická část popisuje bez černý, jeho obecné znaky, chemické složení, využití v lékařství. Další část je zaměřena na významné látky obsažené v bezu černém; flavonoidy. Jsou zde popsány extrakční techniky a vysokoúčinná kapalinová chromatografie. V praktické části byla pro získání látek z rostlinné matrice použita metoda extrakce stlačenou kapalnou horkou vodou (PHWE), která probíhala ve 3 cyklech po 5 minutách. Byla použita teplota 80°C, tlak 150 barů. Následovalo přečištění přes SPE kolonky a HPLC analýza s detekcí diodovým polem při vlnové délce 360 nm. Byla použita kolona SUPELCOSILTM LC-8DB, mobilní fáze MeOH:H2O:HCOOH v poměru 36:61,5:2,5 s průtokem 1 ml/min. Nejvíce rutinu bylo obsaženo v listech odrůdy Pregarten, 26,34 ± 0,50 mg/g. V listech bylo nejnižší množství rutinu stanoveno u odrůdy Körsör, a to 3,74 ± 0,13 mg/g. U větviček bylo nejvyšší množství rutinu stanoveno u odrůdy Samyl, kde bylo naměřeno 4,87 ± 0,01 mg/g rutinu, nejnižší množství bylo stanoveno u odrůdy Heidegg 13 s 0,56 ± 0,01 mg/g. Mez detekce pro rutin byla stanovena na 6,3 . 10-5 mg/ml a mez stanovitelnosti na 2,1 . 10-4 mg/ml.
|
|
|
Stabilita biologicky aktivních látek květenství bezu černého (Sambucus nigra L.) při zpracování
SUCHÁ, Renata
Práce se zabývá problematikou stability rutinu v květenství bezu černého při zpracování. Bez černý (Sambucus nigra L.) je léčivá bylina, která se k medicínským účelům používala již ve středověku. Květy (Flos Sambuci) a plody (Fructus Sambuci) jsou na seznamu oficiálních léčivých přípravků Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Hlavní jeho účinnou fenolickou látkou je flavonoid rutin. Flavonoidy jsou fenolické látky rostlinného původu. Jejich nejznámější vlastností je antioxidační působení. Chrání krevní lipoproteiny o nízké hustotě před oxidační modifikací, která je příčinou rozvoje aterosklerózy a hypertenze. Bez černý jako léčivka se požívá hlavně pro přípravu léčivého nápoje. Známé je také jeho využití jako materiálu pro přípravu sirupu. Tento výrobek poskytuje osvěžující a chutný nápoj a v poslední době se objevuje i v obchodní síti. Pro srovnání bylo v obchodní síti pořízeno pět jednodruhových sirupů z květů bezu černého, vyrobených různými výrobci. Byl navržen postup přípravy sirupu z bezového květu, který vycházel jednak z mraženého květenství bezu, jednak ze sušeného květenství. Rostlinný materiál pocházel z volně rostoucích keřů a byl pořízen v červnu 2013. V laboratoři bylo připraveno celkem osm sirupů, čtyři z čerstvého materiálu a čtyři ze sušeného. Byly použity dva postupy. Prvním postupem byla extrakce cukerným roztokem, druhým postupem extrakce vodným roztokem, kam byl cukr přidán až posléze. Další přidávanou látkou byl ethanol. Metoda stanovení rutinu ve vzorcích spočívala v kombinaci dvou extrakčních kroků. Prvním krokem byla klasická extrakce vodným methanolem a druhým krokem extrakce pevným sorbentem (SPE). Analýzou čerstvého a sušeného materiálu bylo zjištěno, že sušené květy bezu černého obsahují mnohonásobně více rutinu než čerstvý černý bez. Z komerčně vyráběných sirupů nejvíce rutinu obsahoval Kitl Syrob Bezový, o něco méně Hamé Bylinný sirup Bezový květ. Koncentrace rutinu v sirupech připravených v laboratoři byla daleko vyšší v porovnání s komerčními produkty. Rozdílnými způsoby přípravy sirupů a následnou analýzou bylo zjištěno, že sirupy připravené ze sušeného květenství obsahují větší množství rutinu, než sirupy vyrobené stejným postupem, ale z materiálu mraženého. Přídavek malého množství etanolu neměl na extrakci rutinu z květenství vliv. V žádném z připravených sirupů se neobjevil volný kvercetin, který by svědčil o rozkladu rutinu. Připravené sirupy byly použity k přípravě nápoje a použity pro senzorickou analýzu. Výsledky párového preferenčního oboustranného testu ukázaly, že u předložených dvojic nápoje tvořených vždy výrobkem z čerstvého a sušeného bezu hodnotitelé preferovali ve dvou případech sirupy ze sušených květů černého bezu a u dvou posuzovaných párů výsledky nebyly statisticky prokazatelné. Ve všech případech posuzovatelé nejčastěji vnímali malé a střední rozdíly. Ze získaných výsledků plyne, že nejlepší způsob přípravy sirupu je s použitím sušeného rostlinného materiálu a sacharózového roztoku jako extrakčního činidla. Takto připravený sirup obsahoval nejvíce rutinu a zároveň vykazoval nejmenší ztráty této zdraví prospěšné látky. Navíc v porovnání se stejně připraveným sirupem z čerstvého materiálu lépe chutnal.
|
host ::
RSS.